 Vývoj pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii; IV. Kantovo (resp. kantovské) paradigma ve vztahu k paradigmatu dřívější i pozdější klasické novověké filosofie i ve vztahu k její politickoekonomické forměVladimír Kyprý E-LOGOS, 2001, vol. 2001, issue 1, 27 pages Abstract: Tato studie je čtvrtou studií k vývoji pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii; týká se Kantova (resp. kantovského) paradigmatu ve vztahu k paradigmatu dřívější i pozdější klasické novověké filosofie i ve vztahu k její politickoekonomické formě.Zkoumám zde vývoj pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii. Filosofický termín "zákon" patřil (a snad i patří) k nejfrekventovanějším filosofickým termínům, ale také k filosofickým termínům nejvágnějším. Chtěl bych zde objasnit filosofický termín "zákon" objasněním vývoje pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii. Proč právě vývoje pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii, a nikoli v (před)klasické filosofii starověké či v klasické filosofii středověké? Proto právě v klasické novověké filosofii, že mi zde jde především o zákon bytí jsoucího, tj. typ bytné souvislosti mezi jsoucny, resp. určeními jsoucen, totiž o bytnou strukturu a explikaci bytné struktury zákona bytí jsoucího, tj. typu bytné souvislosti mezi jsoucny, resp. určeními jsoucen. Tato explikace je podána nikoli v (před)klasické starověké filosofii či v klasické středověké filosofii, leč právě v klasické filosofii novověké; právě v klasické novověké filosofii je podána nejdříve ve vztahu k bytné sféře přírody, později ve vztahu též k širší než přírodní bytné sféře. Její zlomové momenty bych zde chtěl určit. Za její zlomové momenty, jež bych zde chtěl určit, pokládám ty, v nichž v ní povstává zásadně a základně jiné rozumění pojmu zákona (bytí jsoucího), nežli je rozumění dřívější. Tyto zkoumané zlomové momenty zde chci též srovnat, a srovnav je, posoudit - zhodnotit - i "linii" těchto zkoumaných zlomových momentů - "linii" jejich "vývoje". V jakém smyslu lze mluvit o jejich "vývoji" - a lze o něm v nějakém smyslu mluvit? - v základních relevantních filosofických kontextech? A jaký je základní relevantní filosofický kontext filosofického pojmu zákona (bytí jsoucího) dnes? "Jak na tom" dnes filosofický pojem zákona (bytí jsoucího) je? Resp.: "Jak na tom" dnes s filosofickým pojmem zákona (bytí jsoucího) jsme? To budiž horizont našich otázek, to budiž horizont našeho tázání se při zkoumání vývoje pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii.Tato studie, jež je čtvrtou studií k vývoji pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii a jež se týká Kantova (resp. kantovského) paradigmatu ve vztahu k paradigmatu dřívější i pozdější klasické novověké filosofie i ve vztahu k její politickoekonomické formě, ukazuje, že Kantovo filosofické pojetí zákona bytí (mimo)lidsky jsoucího je podobné Descartovu filosofickému pojetí zákona bytí (mimo)lidsky jsoucího, jímž je předjímáno; že Kantovo filosofické pojetí zákona bytí lidsky jsoucího jako poznávajícího je podobné Hegelovu filosofickému pojetí zákona bytí (nejen lidsky) jsoucího (nejen jako poznávajícího), jež předjímá; že však Kantův filosofický pojem (mravního) zákona bytí lidsky jsoucího jako (mravně) konajícího je oproti nim jiným paradigmatem. Ukazuje, že paradigma Kantova filosofického pojmu (mravního) zákona bytí lidsky jsoucího jako (mravně) konajícího je (oproti nim) jiné v tom, že je spjaté s ontologicko-antropologickou bytnou sférou, tzn. že ontologicko-antropologickou bytnou sféru chápe jako svébytnou a svézákonnou, jako neredukovatelnou na univerzálně ontologickou bytnou sféru (na její bytí a na zákon jejího bytí), aniž jako redukovatelnou na speciálně ontologické bytné sféry (přirozenou nebo lidsko-společenskou - na jejich bytí a na zákon jejich bytí - přirozený nebo lidsko-společenský), tzn. jako svébytnou a svézákonnou lidskou svobodu: lidská svoboda zde není lidskou libovůlí, bytující mimo (vůči ní vnější) zákon (bytí jsoucího), aniž zde je lidskou vůlí poznat mimo ni bytující (vůči ní vnější) zákon (bytí jsoucího) a konat podle něho; lidská svoboda zde je bytný základ zákona lidského bytí, tzn.: bytný základ zákona svobody (lidského bytí): v tomto hlubokém antropologicko-ontologickém smyslu (ve smyslu hlubokém, protože antropologicko-nomologickém) je velký filosof Kant též a zvláště velkým filosofem lidské svobody a zákona lidského bytí jako zákona svobody (lidského bytí). V těchto ohledech předjímá a předbíhá existenciální filosofii a v týchž ohledech je ne-li otcem, tedy praotcem existenciální filosofie. V tom pak tkví převratný význam Kantova (resp. kantovského) paradigmatu ve vývoji pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii ve vztahu k paradigmatu dřívější i pozdější klasické novověké filosofie i ve vztahu k její politickoekonomické formě. Keywords: Zákon bytí jsoucího; zákon všeobecného jevu jsoucen; zákon (nejevového) funkčního (resp. příčinně funkčního) vztahu jsoucen; zákon podstatného vztahu (ve jsoucnech); zákon vztahu v podstatě (jsoucen); (pre-faktuálně) idealizovaný zákon; faktuálně dialektický zákon; (pre-faktuálně) idealizující abstrakce; (faktuálně) dialektická abstrakce. - Zákon bytí lidsky jsoucího jako poznávajícího. - (Mravní) zákon bytí lidsky jsoucího jako (mravně) konajícího (search for similar items in EconPapers) Downloads: (external link) Related works: Export reference: BibTeX RIS (EndNote, ProCite, RefMan) HTML/Text Persistent link: https://EconPapers.repec.org/RePEc:prg:jnlelg:v:2001:y:2001:i:1:id:182:p:1-27 Ordering information: This journal article can be ordered from Access Statistics for this article E-LOGOS is currently edited by Miroslav Vacura More articles in E-LOGOS from Prague University of Economics and Business Contact information at EDIRC. |
Is your work missing from RePEc? Here is how to contribute.
Questions or problems? Check the EconPapers FAQ or send mail to .
EconPapers is hosted by the
School of Business at Örebro University.